Dějiny města

Z temnoty na počátku středověku...

O počátečním osídlování oblasti okolo Regnitz, na místě, kde dnes leží Hof, se nedochovalo mnoho informací.

Kronikář Enoch Widmann zmiňuje, že okolo roku 1080 byl vystaven kostel Sv. Vavřince (St. Lorenz Kirche).

První písemná zmínka o Hofu pochází ze závěti plebána Albrechta z roku 1214.

Přibližně okolo roku 1180 byla na místě dnešní pěší zóny založena obec Staré Město (Altstadt). Okolo 1230 nechávají pánové Andechs – Meranier vystavět Nové Město (Neustadt), které obdrželo v roce 1319 oficiální status města.

Poté, co rod Andechs-Meranier vymřel roku 1248 po meči, stávají se jejich následovníky a pány v oblasti Hofu fojtové z Weidy.

V této době dochází k výstavbě první městské ochranné zdi a okolo 1264 je založena nemocnice.

Hofer Schloß

Také první písemné zmínky o zámku (1276), klášteru Klarisek (1291), klášteru Františkánů (1292) a prvním velkém požáru (1299) se váží k dobám zemských správců (fojtů)  Zvláštní pozornost si zaslouží smlouva z roku 1288 se sedláky, která měla podpořit osídlování hofského panství.

Mezitím, co se fojtové pokoušeli stát právoplatnými pány v oblasti Regnitze, nechají norimberští hradní pánové z Hohenzollern vyhlásit zákon, kterým dostávají Hof a příslušné okolí dědičně pod svou vládu. Nato přebírají moc v oblasti a z původních pánů z Weidy se stávají jejich poddaní.

V roce 1373 Weidavští nadobro opouští město a svá práva a majetky prodávají pánům z Hohenzollern.

Z doby mezi lety 1248 a 1373 se dochoval lev v hofském městském znaku a označení oblasti  podle fojtů – Vogten -  „Vogtland“.

K počátkům vlády pánů z Hohenzollern se váže v roce 1430 přepadení a zničení Hofu Husity. Okolo roku 1440 přiváží kníže Johann do města bavlnu a tím pokládá základ pro bavlnářský průmysl.

V roce 1465 byl v kostele Sv. Michaela dobudován „Hofský oltář“ (Hofer Altar), dnes jeden z nejvzácnějších exponátů mnichovské Staré obrazárny. Okolo roku 1498 došlo k vybudování Strážné věže. Druhý hofský požár se datuje k roku 1507, ke třetímu došlo v roce 1517. Roku 1529 povoluje zemský pán hofským občanům následovat učení Martina Luthera.

Velmi těžkou dobu prožili hofští na podzim roku 1553, když sedm týdnů odolávali obležení v Albertinské válce a své město hrdinně bránili. Kvůli nedostatku piva ale vypověděli poslušnost hofští nevolníci a město muselo kapitulovat. V článku 1 kapitulační listiny je uvedeno, že hofští mohou zůstat při své evangelické víře.

Několik let po této události přichází do města první knihtiskař. Koncem století vydává magistr Enoch Widmann svou kroniku města.

Sedmnácté století začíná pro hofské mírně, ale v roce 1625 zachvátí město čtvrtý požár a velké části lehnou popelem. To už je v bezprostřední blízkosti také třicetiletá válka. 1630 se do Německa dostává švédský král Gustav Adolf a pánové z Hohenzollern se musí vzdát své neutrality. 1632 zažije Hof brutální způsob vedení války Valdštejnova generála Holcka a ve stejném roce projde Valdštejnovo tažení přes město.

Jedenáct let po konci války je již město pracně obnoveno a v letech 1659 až 1662 je znovu vybudována radnice. V roce 1683 je v Hofu založen první poštovní úřad.

Také v následujícím století řádí ve městě dva velké požáry, a to v letech 1722 a 1743. Druhému požáru padne také za oběť hofský zámek.

V poslední třetině 18. století vychází poprvé „Hofer Intelligenzbllatt“ (Listy hofské inteligence) a je zavedeno veřejné osvětlení.

Koncem roku 1791 dosahují francká knížata z Hohenzollernu až na Pruské království. Příslušnost k Prusku končí ale v roce 1806, kdy Hof obsadí napoleonská vojska. Po uzavření míru v Tilsitu se brandenbursko-bavorské knížectví stalo francouzskou provincií a francký Hof se stal francouzským.

1810 vysílá Bavorské království 34000 vojáků (z nichž se jen 1000 z nich vrátí zpět do vlasti) do napoleonského tažení proti Rusku a za to se Hof stává později součástí Bavorska.

Průmyslová revoluce vstupuje do města roku 1848 otevřením prvního nádraží. Hof se začíná rozšiřovat a rostoucí provoz zanedlouho vyžaduje vybudování druhého, většího nádraží. Vznikají nové městské čtvrti a počet obyvatel se mezi lety 1850 a 1900 zpětinásobí.

Počátkem 20. století byl však rozvoj města a průmyslu – převážně textilního –přerušen První světovou válkou, inflací a světovou hospodářskou krizí. Po převzetí moci národními socialisty se Hof stává městem pro vojenskou posádku a po připojení Rakouska se město dostává geograficky do centra Velkoněmecké říše.


Druhá světová válka ukončila nadějný rozvoj města. V roce 1943 byly uzavřeny téměř všechny továrny a provozy, které nesloužily vojenské mašinérii a byly označeny jako nedůležité pro válku. 14. února došlo k náletu na průmyslové předměstí, 8. dubna k dalšímu na nádražní čtvrť. Při tomto náletu přišlo o život 280 civilistů, více než 100 domů bylo úplně zničeno a okolo 150 těžce nebo středně těžce poškozeno. 15. dubna 1945 se Hof dostal do rukou Američanů.

První poválečné roky jsou ve znamení nouze, do uprchlického tábora v Moschendorfu přijde okolo 600.000 odsunutých sudetských Němců, uprchlíků a válečných zajatců, kteří zůstávají v západní zóně.

Hranice mezi západní a východní zónou, ze které se zanedlouho vytvoří německo – německá hranice, izoluje Hof od důležitého okolí a z města v centru Německa se stane město na periferii, ležící těsně za Železnou oponou.

Díky událostem roku 1989 se ale situace města obrací k lepšímu a na spojnici mezi starými a novými spolkovými zeměmi roste naděje, že pokud se podaří rozšíření Evropské unie na východ, Hof se znovu dostane do centra a to nejen Německa, ale i Evropy.

Kontakt

Informační a turistické centrum Hof
Tourist-Information Hof
Ludwigstraße 24
95028 Hof

<p>Telefon </p>  +49 (0)9281 815 7777
Telefax  +49 (0)9281 815 7779
  touristinfo@stadt-hof.de
Icon Internet  www.hof.de

Objednávka prohlídky města

Zde naleznete informace o programech a objednávky pro skupiny.

Individuální prohlídka s průvodcem

Chcete město objevovat sami?

Zde si můžete stahnout informační materiál.

 

Geologická stezka Theresienstein