2 Geologická stezka Theresienstein: Mramorový lom na Eichelbergu

Mramorový lom na Eichelbergu
Kámen, který přišel z ciziny

Kdyby měl vápenec zde na Eichelbergu lidské pocity, pak by byl vykořeněn v pravém slova smyslu. Protože jednoho dne, kdy kvůli zemětřesení byly opět silné otřesy, ztratil své místo a sklouzl spolu s bahnem a úlomky kamenů lavinou dolů ze svahu hluboko, a ještě více hlouběji, až se nakonec zastavil na dně oceánu. Tak byl navždy vsazen do ciziny.

Jako děda ve školce

Tak se musí cítit náš vápenec, když se po svém sklouznutí uložil na mořském dně. Koneckonců, byl o 40 miliónů let starší než všechny horniny kolem něj. Kamenolom kdysi přiměl nespočet geologů k úvahám, neboť dlouhou dobu nemohl nikdo vysvětlit, proč tento obrovský, stovky metrů dlouhý a 40 metrů silný úlomek jaksi „plave“ jako ostrov v mladších a zcela odlišných horninách (340 milionů let starých břidlicích a prachovcích).

Dnes je již známo, že se díky zemětřesení mohutné kusy kamenů od okraje moře odlomily a s bahnivou lavinou (tzv. turbiditní proud) byly usazeny daleko od břehu na dně moře. Takový monstrózní blok, jaký je zde v lomu Eichelberg, je označován v odborné řeči jako olistostroma, zkamenělá směsice bahna a kusů kamení je pak označována jako divoký flyš („divoce tekoucí“).

Řezání, vrtání a leštění

Dokonce i když 15 metrů hluboký rybník vyplní vlastní kamenolom, měli byste si všimnout svislé, zcela hladké zdi na druhé straně rybníka. To prozrazuje, kterou zvláštní technikou byl vápenec dobýván. Netrhá se, ale řeže se! "Obří řetěz na kolo" se vinul kolem celé skalní stěny a byl pomalu otáčen motorem. Tak se zakusoval řetěz nebo pila vždy více do skály a odřezával nakonec hladké velké pláty.

Jinou metodou bylo vrtání. Dělníkům se také dařilo pomocí mnoha vedle sebe vrtaných děr oddělovat ze stěny skály až metr silné kamenné bloky. 15 až 20 tun těžké pláty či bloky byly přepravovány nákladními vozy do Stegenwaldhausu a tam rozřezány pomocí 30 pil rovnoměrně na 2 až 3 centimetry slabé desky. Vyleštěné desky našly využití v celém Německu.

Hofský „mramor“ byl těžen od roku 1775 a později označován pod obchodními jmény Knížecí kámen (Fürstenstein), Tereziin kámen (Theresienstein) či Pstruží kámen (Forellenstein). V 19. století bylo kolem 30 různých variant hofského „mramoru“.

Popisky obrázků:

Velký obrázek: Dnes ještě z vody vyčnívá stěna, avšak od hladiny vody je hloubka 15 metrů.

Dole: Náhrobní deska z pstružího kamene ve špitálním kostele

Kresba: Plochý břeh moře klame. Mořské dno klesá se vzdáleností od břehu, jako šikmá plošina, do hloubky 4 000 metrů. Pokud dojde neočekávaně k zemětřesení, sklouzne celá část břehu jako lavina dolů po podmořském svahu. Nejdříve až po kilometru se zastaví obrovské stržené, jak dům velké, cizí bloky kamenů (olistostroma).

Dole vlevo: Hofský mramor (Pstruží kámen) z Eichelbergu

Dole vpravo: Lom v roce 1964 s přibližně 17 metrů vysokou příkrou stěnou a jeřábem pro závěsnou pilu

 

 

Kontakt

Informační a turistické centrum Hof
Tourist-Information Hof
Ludwigstraße 24
95028 Hof

<p>Telefon </p>  +49 (0)9281 815 7777
Telefax  +49 (0)9281 815 7779
  touristinfo@stadt-hof.de
Icon Internet  www.hof.de

Hofské lidové slavnosti

Geologická stezka Theresienstein