Radnice

Hofská radnice má ideální polohu, i když  nestojí přesně v  geografickém středu ani na náměstí, jako v jiných městech. O výhodu pozorovatele se musí dělit s kostelem  Sv. Michaela. Přesněji řečeno, tvoří ucelený prvek, i když je rozděluje široká ulice Ludwigstrasse. Jedná se o příjemně laděnou stavbu s dvoubarevnou fasádou a štíhlou věží, která ale v průběhu století svou tvář několikrát změnila.

V roce 1562 byla stará radnice stržena, protože radní chtěli obraz města vylepšit. Novostavba vznikla ve stylu renesance podle plánu známého stavitele Nickela Hofmanna z Halle.

Zpočátku nebyla radnice pouze sídlem městské správy, ale sloužila více účelům současně: v přízemí byla obchodním místem, první patro patřilo Radě, soudu a mučírně a ve druhém patře se nacházel velký společenský sál, kde se konaly plesy, svatby a divadelní představení. Arkýře, umístěné na rozích stavby směrem k Ludwigstrasse byly místem, odkud se oznamovaly vyhlášky a rozhodnutí Rady města. Přímo před radnicí stál pranýř a tak zvaný „domeček bláznů“ (Narrenhäuschen).

Ve své původní podobě zůstala radnice, i když v roce 1625 vyhořela. Nová výstavba byla možná teprve postupně po skončení třicetileté války a proběhla v barokním stylu. V roce 1690 byla věž opět obětí plamenů. Dostala novou podobu: byla vyvýšena zvonicí a byl vybudován ochoz, ze kterého je i dnes hezký výhled na město. Při velkém požáru v roce 1823 se radnice nacházela bezprostředně vedle centra požáru. Vystupující vysoké zdi a klenba ale zůstaly stát. Při obnově zůstaly zachovány, i když se změnil styl: architekt Georg Erhard Saher se rozhodl pro novogotickou výzdobu. Hofská radnice později sloužila dokonce jako vzor pro radnici durynského města Výmar (Weimar), která  ovšem vykazuje bohatší charakter. Při snaze přeměnit renesanční radnici Nickela Hofmanna v novogotickou stavbu se Saher ovšem nespokojil s vodorovnými ukončeními, které zdůraznil zubatý věnec na věži a budově, nýbrž nechal na stěnách udělat bohaté gotické ornamenty. To je nápadné zvláště na straně směrem k ulici Ludwigstrasse. Zde je také dřívější městský znak, ovšem bez „divých mužů“ držících štíty.

Po druhé světové válce byla nezbytná renovace, novogotický zubatý věnec byl zničen. Důvod: střešní okap za ním neodváděl  v období, kdy na něm ležel sníh a led dostatečně vodu, takže ukončení střešních nosníků a krokve bylo úplně zpuchřelé. Z finančních důvodů byly oba arkýře a věž zakryty kulatým krytem. Zároveň mohl být velký prostor v horním poschodí upraven na zasedací sál pro městskou radu.

Na štíhlou radniční věž lze vystoupat v pracovních dnech během letních měsíců (klíč na přepážce informací na radnici nebo v Turistickém informačním centru).

 zpět | nahoru